Asi každý ví, že udržet vodu v bazénu čistou není nic jednoduchého. V podstatě by se dalo říci, že bez použití chemikálií se neobejdeme. Z nich je samozřejmě zdaleka nejpoužívanější chlor, avšak existují i jiné, například na úpravu pH, ale i další. Jejich cílem je snížit počet mikroorganismů ve vodě a zamezit tak výskytu řas a sinic. Ovšem ani tyto nejsou bez vady. Tou hlavní je, že pokud je tam nasypeme, pak většinou okamžitě klesnou ke dnu, kde se rozpouští. A to není to, co potřebujeme – naprostá většina mikrobiální aktivity se odehrává těsně u hladiny. Jak tedy zajistit, abychom ony chemikálie udrželi právě tam, kde jsou nejvíce potřeba?
Řešením je zde plovák, zařízení, které, jak již název napovídá, plave na hladině. Do něj vložíme tabletu například chloru a ta se zde bude pomalu rozpouštět. Díky tomu bude jeho největší koncentrace právě u hladiny, kde jej nejvíce potřebujeme. Je ovšem pravdou, že abychom dosáhli těchto výsledků, musí plovák splňovat určité požadavky. Tím prvním samozřejmě je to, že se musí vznášet na hladině, a to i v případě, že do něj umístíme i poněkud těžší tabletu chloru či soli. To se řeší správnou konstrukcí a také použitým materiálem. Dále jím musí protékat voda, nebo alespoň tou částí, kde je umístěna tableta.
Proto na jeho spodku, který je většinou pod hladinou, nalezneme otvory. Do nich právě vniká voda, která rozpouští tabletu a roznáší ji po celé ploše bazénu. V neposlední řadě musí být dostatečně odolný. Chemikálie používané do bazénu jsou ve vysoké koncentraci často dost agresivní, a leckdy mohou způsobit i korozi materiálů. Je tedy potřeba využít pro plovák takové, kterým nebude toto prostředí nijak vadit. Zdaleka nejčastěji se používá plast, avšak můžeme využít i jiné. Hlavním cílem však je, aby fungoval přesně tak, jak má, a měl i dostatečně dlouhou životnost.